„Po tomto mostě pojedeme, až když k němu přijedeme,“ říkala babka psychiatričky Sone Belanské. Znamená to, že problémy budeme řešit tehdy, když reálně nastanou. Namísto otázek „Co když?“ a „Co když?“ se zaměřte na to, co je dnes a co se děje nyní reálné kolem vás.
Psychiatrička MUDr. Soňa Belanská z Bratislavy odkazuje:
„Pokud se cítíte zmateni, nejste sami. Cítí to tak mnozí lidé.
Pokud se neumíte soustředit na aktivity běžného života, také v tom nejste sami.
Pokud nevíte, co máte dělat, nebo jak se připravovat, nejste sami.
Pokud vám v hlavě víří katastrofické scénáře, nejste sami.
Řešme problémy tehdy, když reálně nastanou.
Každý bojujeme zbraněmi, které máme. Mojí zbraní je jen mluvené slovo, tak ho využívám. Mojí snahou je lidi ukotvit v realitě, aby se jim v mysli nerozvíjely katastrofické vize, jejichž výsledkem je ochromení a paralýza běžného fungování,“ dodává.
Vypouštějme páru průběžně, aby nám neodletěl „dekl“
„Dělejte dnes nejlépe, jak víte: Navařte, jděte do práce, vyleštěte zrcadlo, napište si s dětmi úkoly, vyvenčete psa, pohlaďte partnera, zavolejte babičce, upečte koláč. Já například sedím v ambulanci, ošetřuji pacienty, předepisuji e-recepty, odepisuji na e-maily. Je to moje práce. Vytrvám v ní,“ tvrdí MUDr. Belanská. „Ujasním si povinnosti dnešního dne a poctivě je udělám.“
Takto se z každého z nás nepřímo stává hrdina dnešní nestandardní situace. Ten, kdo nepanikáři. Ten, kdo udržuje chod svého mikrosvěta v pořádku. Ten, kdo sleduje ověřené zdroje informací a zprávy jen 2–3 x denně, v běžné míře. „Pokud jsou vaše pocity úzkosti silné, nebo se potřebuje o svých myšlenkách s někým popovídat, neváhejte zavolat na některou z telefonických linek důvěry. Najdete je také na internetu. Nebojte se. Zvládneme to.“
